Pro zvětšení prsou jsem se rozhodla ve svých 22 letech. Ono se ani o zvětšení nedá hovořit,jelikož se nedá zvětšovat něco co neexistuje. Ano,neměla jsem žádná prsa a když říkám žádná,opravdu myslím ŽÁDNÁ. Proto jsem si nechala prsa UDĚLAT. Nevím proč mi prsa nevyrostly v pubertě,žádnou hormonální poruchu jsem neměla,ale byla jsem hodně hubená,tak i to jistě sehrálo roli. Nicméně jsem kvůli tomu nevýslovně trpěla a připadala jsem si tak nepřitažlivá a neženská,že už to víc ani nešlo. Moje malé sebevědomí už nemohlo být menší. Ano,kluci ve škole se mi smáli a to bylo asi nejhorší. netroufla jsem si hledat si partnera,protože jsem si myslela,že by to těžce nesl.Prsa se pro mě stala alfou a omegou všeho uvažování. Plastika mě napadla až v nejhlubším zoufalství,kdy se parta mých přátel chystala na bazén a já si s nimi netroufla.Abych to zklrátila,rozhodla jsem se přestat živořit.V prosinci roku 1998 jsem podstoupila operaci u pana profesora Veselého na Berkově ulici v Brně. velikost prsou jsem chtěla č.1,ale pan profesor mě přemluvil na č.2 Hojení rány a rekonvalescence byly kruté,ale po zahojení a "sednutí" prsou pro mě nastalo strašně krásné období. Rozkvetla jsem,poprvé jsem se cítila být ženou,začala jsem nosit šaty,dovolila jsem si obtaženější trička. Sebevědomí se mi zdravě zvýšilo a já jsem byla šťastná.Prsa byla a dodnes jdou krásná a vypadají přirozeně,i po dítěti. Po několika letech mi sice levé prso začalo zlobit,vytvořila se kapsula,ale nedělala a nedělá výraznější problémy,prsa mám dodnes. Jen si kladu otázku,jak dlouho je ještě budu moci mít,jednou zákonitě dojde na operaci. Jsem rozhodnuta si nechat implantáty vyjmout a už žádné jiné nedávat. Nač také? Manžel mě miluje takovou jaká jsem,líbí se mu spíše plochý hrudník ( ironie osudu ) a já už dobře vím,že moje cena nestojí na hrudníku,jiným mužům se potřebu líbit nemám. navíc bych se už dnes nezdráhala si prsa vycpat,třeba ponožkami.Takže,abych to shrnula a byla spravedlivá : plastika mi ve své době velice pomohla,ale dívám-li se na celou záležitost očima 38 leté zralé ženy a matky dítěte,je to zbytečná komplikace a podvědomý,stálý strach z jednou nevyhnutelné operace.Možná,kdybych tehdy na operaci nešla,měla bych dnes třeba,po dítěti alespoň č.1,protože jsem dost přibrala a také implantovaná prsa se mi zvětšily z č.2 na č.3. A navíc dnes jsou i podprsenky,které vám "vykouzlí" prsa i tam,kde snad opravdu není nic.Ano,dnes už to vím,ale vysvětlujte to 22 leté holce,co touží po tom být jako ostatní :)))