Z A na C košíček, Motiva 335ml pod sval

Pacient: mark6153275

Praha

Provedl/a: RENOMÉ Juraj Payer v: Praha

Zákrok: stojí to za to

Informuje: mark6153275. 99% pacientů uvedlo, že to stojí za to.

Musím říct, že vše bylo naprosto dokonalé - řekla bych, že víc jsem si nemohla přát. Já jsem se rozhodla v podstatě z ničeho nic. Pořád jsem "záviděla" těm, co prsa mají, dělala si srandu, že mám lentilky pod kobercem, ale v duchu jsem si to taky přála( jinak bych asi nenosila všechny ty pushupky) A jednoho dne jsem si začla googlit, objednala se na konzultaci, která byla v podstatě hned (tuším za 4 dny od telefonátu) Přišla jsem tam, pan doktor mě přivítal, probral se mnou celou operaci, rizika, zodpověděl všechny otázky ( a že jich bylo). Vyzkoušela jsem si velikosti a spokojeně jela domů šetřit Za měsíc jsem měla mít termín operace( což je taky super, žila jsem v domnění, že budu čekat bůh ví jak dlouho a mezitím si to patnáckrát rozmyslím. Nastal den D. Od noci jsem nesměla pít ani jíst. Hrozně jsem se těšila, ale ráno ve mně byla malá dušička. Šla jsem první ten den. Přišla jsem na kliniku, dostala punčocháče, andělíčka , čepičku a takový kalhotky , co vypadali jak ta čepice jenom s dírama na nohy Potom přišel pan anesteziolog (Mudr. Machač). Všechno se mnou probral, zeptal se na pár otázek a vysvětlil mi co a jak. Takhle vymóděná jsem šla na sál, lehla jsem si a dostala injekci. Začala se mi motat hlava a pak už jsem se vzbudila na pokoji. Ten pokoj byl naprosto luxusní. Vypadalo to jak v hotelu, nádherná koupelna, televize- prostě všechno. Staraly se o mě dvě fantastické a extrémně příjemné sestřičky. Lenka a Katka. Byly naprosto chápavé- kdykoli jsem si o cokoli řekla, tak nebyl problém- ať to bylo přinesení telefonu, nebo pití, nebo injekce na bolest. Mimochodem- den před operací jsem si jela vyzkoušet tu podprsenku s implantáty ještě jednou, protože jsem si nebyla úplně jistá a nebyl to absolutně žádný problém. Po probuzení z narkozy mi bylo samozřejmě jakoby mi někdo zabetonoval ty moje lentiky. Jediné, co mi bylo hodně nepříjemné byl ten obvaz. Musel být hodně stáhnutý a to mě škrtilo a přišlo mi, že se nemůžu pořádně nadechnout. Jako asi nebudu tvrdit, že to nebolelo, to zase ne, ale jak člověk čeká to nejhorší, tak jsem byla příjemně překvapená. V noci jsem začla mít hlad , tak mi sestřička nechala donést polévku z protějšího hotelu. Ráno jsem dostala snídani, přišel pan doktor, rozstříhnul obvazy, vyndal dreny, zalepil stehy a dostala jsem podprsenku. Zároveň se zastavil ještě pan anesteziolog, aby se zeptal jak mi je, jestli je všechno v pořádku. Musím poděkovat všem, co se na tom podíleli. V první řadě panu doktorovi, ža naprostou chápavost, fantasticky odvedenou práci a toleranci( asi druhý den jsem mu psala mail s dalšíma dotazama).A za to, že je takovej pěknej a roztomilej (Hahaha ) A za to, že nemám žádné jizvy. Potom také panu anesteziologovi, za to, že se hodně zajímal, že svou práci umí a za to, že jsem nezvracela po narkoze (což jsem byla hodně ráda). A v neposlední řadě sestřičkám, které byly naprosto obětavé a milé, přinesly mi Colu , na které jsem v podstatě závislá a zkrátka a dobře se postaraly o to, že se mi ani domu nechtělo. Jestli si příště zase budu plnit nějaký sen, tak rozhodně sem a rozhdoně za panem doktorem Payerem... Mimochodem- každý mi prsa chválí, dokonce i cizí ženy v obchodě, nebo na benzínce. Myslím, že to je velmi potěšující jak pro mě, tak pro pana doktora, protože odvedl skvělou práci! Fotky jsou z klinky, protože sama nemám takové pěkné před a po. Ale jsou to moje prsa..:D