Mastektomie

V posledních desetiletích dochází u nás k velkému nárůstu počtu úspěšně provedených rekonstrukcí prsů po mastektomiích. Tento příznivý trend je dán na jedné straně osvojením si celé řady nových operačních postupů na mnoha pracovištích plastické chirurgie, na druhé straně potom pozitivním posunem ve strategii komplexní pooperační péče o tyto ženy na onkologických a jiných pracovištích. Způsob rekonstrukce prsu odvisí od radikality primární operace při odstraňování nádoru prsu.

K rekonstrukci celého prsu po radikální mastektomii lze použít cizích materiálů (silikonových implantátů), autogenní tkáň (tělu vlastní) v kombinaci s cizím materiálem nebo pouze autologní tkáň.

Z cizích materiálů můžeme při rekonstrukci využít silikonových implantátů plněných silikonovým gelem a to všude tam, kde je relativní dostatek kůže po mastektomii. Pokud tomu tak není, musíme napřed tzv. tkáňovým expandérem (silikonový vak uložený pod kůží, který je postupně plněn vodným roztokem za účelem zvětšení kožního krytu) vytvořit dostatečnou dutinu pro vložení implantátu.

Významným přínosem v rekonstrukční chirurgii prsu po radikálních výkonech je využití kombinace autogenní tkáně s implantací silikonové protézy. Nachází své uplatnění všude tam, kde nedostatek kůže a její kvalita neumožní prosté použití implantátu nebo v případech, kdy prs nepostižené strany je co do hmotnosti větší a jeví známky poklesu. Jako autogenní tkáň se pro tento způsob rekonstrukce často využívá ze strany hrudníku přetočený kožní lalok, kterým se získá prostor pro uložení implantátu. Další možnost tohoto způsobu rekonstrukce představuje tzv. posuvný břišní lalok, kterým se získává dostatečný kožní kryt pro překrytí implantátu vysunutím stěny břišní. Třetím, časově náročnějším způsobem rekonstrukce prsu, je přetočení širokého zádového svalu s kožním ostrůvkem na přední stranu hrudníku.

Rekonstrukce prsu pouze autogenní tkání představuje další významný kvalitativní posun v této problematice. Velkou její předností je, že nemusí být ke zvětšení prs použit implantát. Určitou nevýhodou je náročnost a délka operace. Jako autogenní tkáň se využívá přední stěna břišní a to v podobě přenosu laloku ze stěny. Mnohá pracoviště tento postup upřednostňují, protože mj. poskytuje kůži a tuk v množství dostatečném pro rekonstrukci i velkého prsu. Břišní lalok využívaný pro rekonstrukci prsu může být tzv. stopkovaný břišní lalok a to na pracovištích, která nedisponují mikrochirurgickou technikou. Častěji je však odebírán tzv. volný břišní lalok přenesený na přední stranu hrudníku a jeho napojení pod mikroskopem na přívodné a odvodné cévy, čímž se obnoví cirkulace krve v laloku.

Subkutánní mastektomie představuje podkožní odstranění mléčné žlázy jako jednu z možností chirurgické léčby nezhoubného postižení prsu u žen s vysokým rizikem vzniku rakoviny prsu. 

Mezi rizikové faktory patří například výskyt karcinomu prsu v rodině (matka, sestra), pozdní ukončení menstruace ve věku nad 55 let, karcinom prsu na opačné straně, atypické změny v prsu aj. 

Při subkutánní mastektomii se odstraní celá žláza s ponecháním kůže a obvykle i dvorce s bradavkou a doplní se ztracený objem v jedné době přímo implantátem, méně často lalokem. 

U velkých prsů, kde je i po odstranění mléčné žlázy dostatek vlastní tkáně, je možná rekonstrukce v podobě prosté modelace prsou a není potřeba použít implantát.

Indikace – pro všechny ženy po mastektomii, které si přejí provést rekonstrukci prsu a mají souhlas od onkologa.
V rámci předoperačního vyšetření se před vlastní rekonstrukcí zvažuje stav kůže a svalů hrudní stěny, velikost prsu, tělesný vzhled a dostupnost tzv. dárcovských míst pro odběr laloku. Na volbu operace mají vliv i jiné faktory, mezi které patří kouření, obezita, diabetes, dřívější ozařování hrudní stěny nebo jizvy po operacích. Při rozhodování o volbě postupu rekonstrukce prsu nelze opomenout ani psychologické a jiné aspekty ze strany ženy, které jsou často rozhodující pro výběr operačního postupu.

Průběh operace – zvolený způsob rekonstrukce vychází z radikality provedené mastektomie. Časově nejméně náročná je rekonstrukce prostým implantátem, nejnáročnější potom mikrochirurgická rekonstrukce prsu volným lalokem. Obvykle 3 měsíce pro rekonstrukci prsu následuje rekonstrukce dvorce a bradavky.

Rekonvalescence – pooperační průběh opět závisí na způsobu provedené rekonstrukce prsu. Nejdelší rekonvalescence bývá u rekonstrukcí prsu volným lalokem a to až 6 a více týdnů, u jiných rekonstrukcí trvá rekonstrukce kratší dobu.

Komplikace – asi v 80 % provedených rekonstrukcí prsů nebývají větší komplikace, výjimečně musí být například implantát nebo volný lalok odstraněn pro neočekávanou poruchu v jeho cévní výživě. Obvykle je však možné následně zvolit jiný způsob rekonstrukce.