Dne 15.11. jsem podstoupila zvětšení prsou na LLC klinice v Ostravě. Po výkonu jsem teprve tři týdny, takže je to vše ještě čerstvé. Nad zákrokem jsem uvažovala už kdysi dávno, ale opravdu jsem se rozhodla až nyní, kdy po kojení se prsa vytratily totálně. Takže jsem si dala dárek k nastávajícím 30-tým narozeninám. Na zákrok jsem se původně chystala na jinou kliniku, kde ale při konzultaci mě pan doktor odradil větou, že mám jistě vše dostatečně načteno z internetu a ani jsem si nevyzkoušela implantát v podrpsence, prostě nic. Navrhl mi jen 200 ml...Po této zkušenosti jsem se rozhodla ještě navštívit pana primáře. Komunikace 100%, zkouška implantátů, navrženo 340 - 390 ml. K operaci jsem šla připravená s tím, že to bolet bude, ale že když jsem přežila porod, přežiju i tohle. Navíc všude se psalo, že je to bolest jen jako namožených svalů, tak že to bude v pohodě. Bohužel mé procitnutí z narkózy mě ihned utvrdilo o opaku. Bolesti strašné, nedalo se ani spát, sotva jsem mohla mluvit, už jsem prosila o něco od bolesti. Popsala bych jako ostré pálení na hrudníku. Bolelo to i v klidu, aniž bych se hýbala. Sestřičky se o nás opravdu poctivě staraly, chodily na pokoj opravdu co chviličku, opravdu se nedalo nic vytknout. Večer přišlo na řadu první vstávání z postele....Peklo to bylo, musela mě posadit sestřička a vést mě do koupelny. No podruhé už jsem vstanula sama, ale bylo to opravdu náročné, co se týče té bolesti. Tlumily mě opiáty, ale prý je to u tohoto typu operace běžné. Druhý den dopoledne vytažení drénů (bolelo to příšerně, nebudu nikomu lhát), nasazení pooperační podprsenky a elastický pás přes hrudník. A jela jsem domů. Doma jsem opravdu jen ležela a odpočívala. Analgetika jsem užívala ještě asi 3 dny i přes den a potom ještě asi další dva dny na noc. Týden jsem opravdu jen ležela a nic nedělala. Po deseti dnech jsem už i řídila, ale bylo to nepříjemné. Asi po 12 dnech už jsem nepociťovala při řízení nic. Po 14 dnech jsem si už dovolila (po konzultaci s lékařem samozřejmě) už i lehce nadzvednout syna (11 kg). Stahovací pás jsem nosila první týden přes celý den i noc (popravdě jsem to přes den malinko šulila), druhý týden už jen na noc a pak už nebylo třeba. Po 14 dnech mi byla dovolena přes den podprsenka bez kostic, po třech týdnech nyní můžu i kosticovou, tu jsem měla ale jen jenou a nějak se v ní necítím. A navíc jí prostě už není ani třeba, psa jsou krásné i v bezkosticové :-) Toť zatím vše, snad jste dočetly do konce a bylo to celé srozumitelné :-) Ještě musím dodat, že nakonec bylo vloženo 360 ml. Měřím 164 cm a mám 49 kg, pod prsy 68 cm.