Co se vám vybaví, když se řekne plastická chirurgie?

Pod pojmem plastický chirurg si většina lidí představí pouze estetického chirurga, který řeší zvětšení prsů prsními implantáty, kolik a kde odsaje tuku, či jak změní nos. Plastická chirurgie se však zabývá nejen estetickou chirurgií, ale i dalšími podobory. Které výkony a na jakých částech těla spadají do těchto oblastí?

Plastická chirurgie je oborem velice rozsáhlým a skrývá se pod ním chirurgie vrozených vývojových vad, nádorů, úrazů, chronických kožních defektů a rovněž, ale jen jako součást, chirurgie estetická. Každý obor medicíny klade na lékaře specifické požadavky. Jednou ze základních podmínek k výkonu této profese je precizní a detailní znalost anatomie, prakticky celého těla, snad jen s výjimkou mozku a vnitřních orgánů hrudníku a břicha. Bez nadsázky je objektem plastické chirurgie celé tělo „od hlavy k patě“.

Na hlavě musí plastický chirurg řešit všemožná ztrátová poranění měkkých tkání, uzavírat rozsáhlé defekty po radikálních onkologických operacích v obličeji, korigovat esteticky a především funkčně velkou řadu vývojových vad. 

Na horních končetinách je doménou plastické chirurgie zejména ruka (tj. od zápěstí po konečky prstů), i když na předloktí a paži se pro ni také práce najde. V západním světě se tak vyčlenil pojem „chirurgie ruky“, obor neobyčejně úzce specializovaný, který na rukou řeší téměř vše. Zejména vývojové vady, revmatické deformity rukou, složité úrazy jako amputace a následné replantace prstů či celých rukou. 

Na hrudníku má plastik nezastupitelné místo v rekonstrukci prsu po jeho úplném nebo částečném odstranění pro rakovinu a při uzavírání rozpadlých operačních ran po operacích srdce a plic. Rekonstrukce celého prsu vlastní tkání nebo pomocí syntetických implantátů je úkol natolik komplexní a s tolika modifikacemi, že by sám vydal na úzce specializovaný chirurgický obor. 

Na břiše je plastický chirurg často povolán k řešení rozsáhlých břišních kýl a opět v případě vývojových vad. 

V oblasti pánve je výsadou oboru operativa tlakových vředů (tzv. dekubitů) u pacientů s přerušením míchy, operace vývojových vad zevního genitálu, i když zde v posledních letech zdatně „konkurují“ urologové. 

Na dolních končetinách řeší plastická chirurgie podobnou problematiku jako na horních, navíc musí řešit chronické defekty jako jsou rozsáhlé bércové vředy z žilní i tepenné nedostatečnosti a v neposlední řadě problematiku tzv. „diabetické nohy“. Jedná se o ožehavý problém s hlubokými defekty na končetinách u pacientů postižených cukrovkou.

Výše uvedené výkony zdaleka nejsou kompletním výčtem, ale jen nástinem toho, co lze nazvat chirurgií rekonstrukční. Ta tvoří absolutní většinu náplně činnosti plastického chirurga, hovoříme-li o odstraňování poruch zdraví. Samostatnou kapitolu tvoří léčba popálenin, dnes již samostatný obor, který donedávna byl rovněž „odvětvím“ plastické chirurgie. Aby mohl plně využít všech možností léčby (neboť téměř nikdy neexistuje jen jedna), musí plastický chirurg zvládat obrovské spektrum operačních technik; od těch nejhrubších (odběry kostních štěpů z pánve, odběry částí nebo celých žeber, apod.), po ty nejjemnější (mikrochirurgické operace s pomocí operačního mikroskopu).

Estetická chirurgie je víceméně nadstavbou základního oboru. Je to profese vyžadující zkušenost chirurga s tkáněmi – jak se zachovají, jaké lze v daném místě očekávat hojení, co je a co není v dané oblasti riskantní, apod. Vyžaduje neobyčejnou představivost a předvídavost, kterých nelze dosáhnout jinak než praxí. Pokud dojde k nějaké komplikaci v průběhu operace či po ní, je právě plastický chirurg s erudicí ve výše uvedeném tím nejpovolanějším, který bude schopen adekvátně zareagovat na daný problém. Vás estetický chirurg by vás měl se všemi pooperačními komplikacemi seznámit ještě před samotným zákrokem a nabídnout vám vhodné řešení. A to i v případě, že je pravděpodobnost vzniku komplikací minimální. 

Kult mládí, krásy a štíhlosti s sebou přinesl obrovský boom „zázračných“, „převratných“ metod, které vám „určitě“ dopomohou k vytčenému cíli. Jejich propagátory se stávají lidé, kteří si nezřídka pod svým jménem neváhají uvést specializaci „Plastický chirurg“, přitom s daným oborem nemají nic společného. Když se pro nějaký estetický chirurgický výkon rozhodnete, zajímejte se vždy o skutečnou specializaci daného lékaře a jeho profesní dráhu. Můžete se tak vyhnout nepříjemným překvapením.