Jedná se o zákrok, během kterého se vyplní tenké podkoží penisu výplňovým materiálem. Je do prakticky jediná možnost, jak zvětšit tloušťku penisu, neboť jako orgán je vlastně živé houbovité těleso, které se při vzrušení naplní krví, zpevní a tím lépe proniká při pohlavním aktu do pochvy. Právě proto, že houbovité těleso je živá tkáň, nelze do něho řezat, ani ničím nastavovat, ale také ničím zesilovat.
Podkoží penisu je možné vyplnit např. kyselinou hyaluronovou. Syntetický materiál má však obecně tu nevýhodu, že bývá často více nestálý a brzo se vstřebá. Trvalé syntetické výplně mohou být velmi rizikové a vést až k odumření části kůže a trvalému znetvoření (např. amatérsky aplikované rozpuštěné borové masti, hydrogel apod.).
Z těchto důvodů je jako nejoptimálnějším a také nejčastěji aplikovaným materiálem pro výplň podkoží penisu vlastní tuk. (Pro účely tohoto popisu se v textu dále věnujeme jen zesílení průměru penisu vlastním tukem.)
Od pradávna je délka i tlouštka penisu pro muže symbolem mužství a není co divu, že s pokroky medicíny se muži snaží si tento primární pohlavní znak všemi způsoby zvětšit.
Zesílení průměru penisu lze provést každému zdravému muži, nezávisle na jeho aktuální velikosti a délce penisu. Je však nutno brát na vědomí, že vyplnění podkoží jakýmkoliv materiálem relativně (tedy pohledem) penis zkrátí. Proto lze provádět kombinovanou operaci se současným relativním prodloužením.
Dále je nutno vědět, že zesílení průměru penisu je jen záležitost estetická, nikoliv funkční, tedy že při erekci je síla a pevnost topořivého tělesa stejná a jemný materiál doplněný v podkoží se do pochvy protlačí jak přesýpací hodiny, tedy funkční efekt při intimním styku je minimální. V erekci se též penis touto erekcí prodloužený zúží, neboť se protáhne a materiál je tedy tenčí než v klidu.
Nejvhodnější indikaci k výkonu mají muži po obřízce, protože bez obřízky materiál pod kůží může primárně cestovat a usazovat se nejvíce v předkožce a penis pak nabývá tvaru hrušky.
První podmínkou u zvětšení penisu vlastním tukem je, aby nějaký volný tuk k odebrání a zároveň darování jinam, klient měl. Nejméně vhodní jsou muži atletických postav, kteří bohužel chodí nejčastěji.
Zákrok rozšíření penisu by měl provádět pouze zkušený odborník, pod jehož rukama prošlo mnoho spokojených klientů a má tak dostatečnou praxi. Přečtěte si, zda vámi zvolený chirurg tento typ zákroku zmiňuje na svých internetových stránkách, a případně, jestli má k dispozici fotografie, které ukazují výsledky operace u minulých pacientů. O ty v každém případě můžete požádat i při vaší první konzultaci. Jedná se o zákrok na partii, která je pro nás intimní a choulostivá, proto neponechávejte nic náhodě a výběru lékaře věnujte dostatek času a úsilí. Pomoci v tom vám může též sekce „Před a po“ na webu Estheticon, kde můžete dohledat výsledky zákroků různých klinik a lékařů.
První konzultaci může zcela přirozeně provázet počáteční stud pacienta, který se pro rozšíření penisu rozhoduje. Důležité je, abyste se svým lékařem mluvili nejen o vašich obavách, ale zeptali se ho také na všechno, co vás ohledně zákroku, rekonvalescence a konečného efektu operace zajímá. Společně s vaším chirurgem budete hledat to nejvhodnější řešení a z konzultace byste měli odcházet s jasnou představou o tom, jak bude operace probíhat a jaký je její předpokládaný výsledek.
Pokud se pro operaci rozhodnete, bude vás čekat ještě klasické předoperační vyšetření (odběr krve a EKG). V případě, že vám bylo 60 a více let, je třeba, abyste absolvovali i rentgen plic.
Relativní kontraindikací jsou psychické poruchy zvláště u mužů, kteří se na výsledek příliš upínají a jakýkoliv menší výsledek, než je jejich očekávání, může vést k depresím.
Může se stát, že operatér v průběhu operace zjistí vrozenou vadu penisu a musí aktuně od operace ustoupit, hrozí-li jakékoli riziko poškození.
Dále jsou s výkonem spojena standardní rizika patřící k chirurgickému výkonu – šokové stavy, infekce, rozpad rány, hojení druhotné (per. secundam). Ztráty citlivosti, možnosti erekce, nebo změny tvaru penisu jsou vzácné a bývají spojené s nešetrným postupem při výkonu. Poruchy močení jsou též vzácné.
Vzácností však nejsou dlouhou dobu trvající otoky a dlouho ustupující modřiny. Velké modřiny mohou vést, stejně jako infekce, k totálnímu vstřebání aplikovaného tuku. Estetické komplikace jsou nerovnosti a asymetrické (částečné) nebo i úplné vstřebání aplikovaného materiálu.
Výkon je optimální provádět v anestezii celkové, nebo epidurální. Lze jej sice provádět i v anestesii svodné, ale tato anestesie zbytečně prodlužuje délku výkonu a může ovlivnit spolupráci s klientem, vystrašeným z průběhu výkonu.
Předem se po desinfekci a zarouškování dárcovské krajiny principem tumescence, tedy přeplnění tkáně roztokem s adrenalinem, eventuálně i anestetikem, prosákne odběrové místo. Odtud se pak stříkačkami odsaje vlastní tuk. Tento tuk se nechá usadit, nebo se centrifuguje, či filtruje, aby zůstal jen čistý zdravý tuk, respektive tuková zrnka.
Tento „čistý“ materiál se pak aplikuje po minimálních kapičkách v celém rozsahu podkoží penisu po vrstvách (tzv. sendvičová technika). Postup se nazývá lipofiling, nebo lipografting. Pokud zůstává předkožka, pak do ní se tuk neaplikuje.
Výkon je prováděn z relativně malého řezu, respektive vpichu a patří do rukou zkušeného chirurga.
Po operaci, ve chvíli plného vědomí a možnosti adekvátní chůze, lze klienta propustit do ambulantní péče v doprovodu blízké osoby a odvozu autem domů. Pooperační stav je prakticky nebolestivý, vpichy se někdy nemusí ani šít. Ideální je krýt odběrové plochy kompresivním návlekem. Pokud je operovaný při vědomí, pak není překážek k propuštění do ambulantní péče.
Do několika hodin se objeví otok penisu, mohou se objevit modřiny a otoky odběrové krajiny, jak penisu a jeho předkožky, vzácněji i jeho okolí na vnitřních stehnech a šourku. Močení bývá bezproblémové. Bolesti minimální.
Po výkonu je vhodný klidový režim po dobu dvou až tří týdnů. Nutné, a dá se říci nejdůležitější, jsou ledové obklady přes čtverce, či roušku, celého penisu. Čím déle chladíme, tím je větší jistota přihojení. Rozhodně však nejsou vhodné obklady krajiny močového měchýře, aby nedošlo k jeho zánětu. Významná je častá toaleta sprchami zvláště po každé biologické potřebě (močení, stolice).
Operovaný se má snažit dodržovat klidový režim, ideálně ležet, případně fixovat penis v těsných slipech. Ledový obklad zpomalí metabolismus buněk tuku, které jsou vlastně odtržené a chlad způsobí nižší nároky tkáně a je větší šance na přihojení.
V případě projevu asymetrie výplně lze jemným tlakem penis masírovat a „modelovat“ jej „k obrazu svému“. Tento postup však musí být vždy předem konsultován s operatérem.
Pohlavní styk a masturbace jsou možné až po 4-6 týdnech a vážně se nedoporučuje to zkoušet dříve, aby nedošlo ke vzniku traumatu, k druhotnému krvácení a vzniku nových modřin a otoků, nebo zánětlivé komplikaci.
Optimální je 2-3 týdenní rekonvalescence, cvičení je možné po 4-6 týdnech. První tři měsíce není vhodné vystavovat místo odběru tuku a ani aplikace přímému slunečnímu záření. Elastický kompresivní návlek přes oblast odběru tuku se doporučuje nosit minimálně měsíc „non stop“.
Výsledným efektem je takové ztluštění penisu, které je adekvátní množství, ale i možnostem, aplikovaného tuku. Je nutno brát na vědomí, že se tukem tkáň vždy „přeexpanduje“, čili přeplní, neboť část tuku se vždy vstřebá.
Chirurg tedy v zásadě nemůže předem dost dobře odhadnout, jak silný průměr penisu ve výsledku bude. Nelze dopředu s jistotou říci, co se přihojí nebo jaké množství tuku se vstřebá.
V erekci, jak bylo již uvedeno, je průměr penisu zúžen, rozptýlením materiálu v podkoží erekcí prodlouženého penisu.
Tento výkon lze kombinovat s relativním prodloužením penisu, nebo i obřízkou. Rozložení těchto dvou výkonů do více termínů vede k větší jistotě kladného výsledku obou operací.