Lipofilling

Transplantace tuku je operace spočívající v odebrání tukové tkáně z vybrané části těla pacienta, kde je dostatek nebo přebytek tuku, a její aplikování do jiné části těla nebo obličeje, která naopak vyžaduje vyplnění.

Lipofilling či lipografting je bezpečná a minimálně invazivní metoda; vlastní tuková tkáň je přírodní výplň, proto nehrozí žádné alergické reakce nebo odmítnutí transplantované tkáně.

Předpokládaný efekt je jednak zvětšení objemu oblasti, kam byl tuk implantován, ale také i zlepšení jejího prokrvení díky novotvořené cévní síti.

Z toho vyplývají i indikace, uvádí Prof. MUDr. Markéta Dušková CSc, která působí na soukromé Klinice GHC v Praze a také na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Ze kterých částí se tuk odebírá?

Tuková tkáň se nejčastěji odebírá z těchto míst:

• stěna břišní

• boky

• zevní a vnitřní stehna

Výjimečně je také možné získat tuk z jiných částí těla.

Lipofilling provádí plastický chirurg; při výběru specialisty a kliniky je třeba vzít v úvahu několik faktorů:

• Ověřte si, zda daný lékař může vykonávat svou praxi a jestli dokončil specializaci na plastickou chirurgii, tyto informace zjistíte na stránkách České lékařské komory.
• Zjistěte si, zdali je členem České společnosti plastické chirurgie (ČSPCH).
• Vyhledejte si fotografie před a po zákroku od předchozích pacientů.
• Abyste se ujistili, že dané pracoviště má dostatečné vybavení a oprávnění, přečtěte si recenze ostatních pacientů.
• Měli byste vzít na vědomí, že fotodokumentace na webu nemusí odpovídat realitě a nemusí být odpovídající vaší konstituci a tedy i vašemu očekávání.

Operace se skládá ze tří kroků. První je odběr tkáně, další příprava materiálu k užití a poslední je samotná aplikace. Podle rozsahu je možné provést operaci buď v místní či celkové anestezii, říká Prof. MUDr. Markéta Dušková CSc.

Odběr se provádí z míst, kde je dostatek, lépe přebytek tuku a která mají i běžně vyšší vrstvu podkožní tukové tkáně. Ideální je, pokud současně odběr splní funkci požadovaného zmenšení určité nadbytečné partie. Proto se tuk nejčastěji odebírá z stěny břišní, stehen nebo hýždí.

Do odběrového místa se nejdříve injikuje roztok, který tuk zpevní a zároveň vrstvu svým objemem zesílí. Potom z malého vpichu se kanylou o průměru 1-3 mm provádí odsávání jako při liposukci. Rozdíl je v tom, že v tomto případě musí být sací tlak co možná nejjemnější, takže se často neužívá přístroj, ale odběr se provádí z ruky pomocí stříkačky. Nadbytečná tekutina se odstraní. Malá příměs tělní tekutiny je naopak přínosná, protože obsahuje působky, které zlepšují vhojení štěpu a stimulují tvorbu nových cév.

K otázce tolik diskutované existence kmenových buněk je nutno zdůraznit, že jsou v tukové tkáni i dospělého člověka přítomny, a tedy se přenáší současně s ní. Nejedná se o multipotentní embryonální kmenové buňky, ale o kmenové buňky somatotropní. Proto je třeba si uvědomit, že tuk je energetickou zásobárnou, a proto se s největší pravděpodobností tyto buňky v oblasti operační rány nemění na tukové zralé buňky ale na typ, který tělo potřebuje k hojení, tedy buňky pro tvorbu vaziva anebo pro stimulaci ke stavbě cév. V současnosti metody, které kmenové buňky izolují a následně je jimi přenášená tkáň obohacena, neprokazující lepší výsledky.

Prakticky bezprostředně po odběru se štěp aplikuje do místa určení opět pomocí tenké kanyly se stříkačkou. Aplikace shluků tukových buněk se děje do jemných kanálů, které mohou novotvořené cévy prorůst a tak implantovanou tkáň spojit s krevním zásobovacím systémem. I tak se mohou vhojit pouze celistvé tukové buňky. Tam, kde došlo při odběru anebo při aplikaci k porušení jejich zevní stěny, díky jejich postupnému odumření a odplavení dojde ke vstřebání.

Předpokládaný efekt je jednak zvětšení objemu oblasti, kam byl tuk implantován, ale také i zlepšení jejího prokrvení díky novotvořené cévní síti. Z toho vyplývají i indikace. Celý výkon trvá od malého rozsahu v délce zhruba jedné hodiny až po několik hodin při objemném a složitém přenosu.

Pooperačně obvykle se podávají antibiotika k prevenci infekce, infuze a léky proti bolestem.

Období zotavení je obvykle krátké a pro pacienta není příliš zatěžující. Je nutné užívat speciální kompresní prádlo v místě významnějšího odběru tuku pod dobu několika týdnů. Může se jednak o speciální návlek či pas. Za určitých okolností je vhodná o fixace místa užití, např. při zvětšení prsou vlastním tukem, je nutné nosit speciální podprsenku.

Po operaci je nutné dodržovat určitý režim i v domácím prostředí, především se vyvarovat významné fyzické námaze a dostatečně pít, při tom je ale nutná šetrná aktivita nejdříve doma, po týdnu za dobrého počasí i procházky venku.

Je třeba si uvědomit, že se mohou objevit modřiny nebo otoky v místě ošetření, které by však měly brzy po zákroku odeznít. Obojí je zákonité a může být různého stupně podle individuální reakce. Během prvních několika hodin je potřeba lokalitu chladit. Otok se může zvyšovat až do třetího dne po zákroku, poté bude ustupovat.  

International Society of Aesthetic Plastic Surgery (ISAPS), nejvýznamnější světová organizace plastických chirurgů, uvádí, že tělo absorbuje 20-50 % tuku, poté lze korekci považovat za trvalou. Úspěšnost závisí na místě odběru, způsobu odběru i aplikaci do místa užití.

Bezprostřední hojení trvá zhruba 1-2 týdny. Po tuto dobu je potřeba dodržovat relativní tělesný klid, chladit operovaná místa a tím snižovat otok i bolestivost, nosit elastické podpůrné návleky a požívat dostatečné množství tekutin, radí Prof. MUDr. Markéta Dušková CSc. a zároveň dodává, že další proces hojení a stabilizace trvá zhruba několik týdnů, po jejichž dobu není vhodná vyšší tělesná aktivita. Je vhodné nadále držet pitný režim a po určitou dobu každý den i nosit elastické podpůrné návleky.

Konečný výsledek je možné pozorovat až po dokončení procesu hojení, tedy zhruba za 6-12 týdnů. Výsledky jsou trvalé. Kromě již uvedených lipofilling přináší:

• odstranění přebytečného tuku
• větší sebevědomí a spokojenost s vlastním tělem