Celou pubertu jsem byla nespokojená se svýma ušima - velmi odstávaly a já se kvůli nich cítila hrozně nesebevědomě. S přibývajícím věkem to bylo ještě horší jelikož jsem se cítila doslova šeredně a tak jsem našetřila peníze a ve svých 20 jsem podstoupila zákrok. Operace trvala přibližně hodinu a proběhlo vše v naprostém pořádku. Tím, že to bylo provedeno v lokální anestezii, tak jsem po operaci při cestě domů nic necítila a bylo mi fajn. Peklo začalo až o pár hodin později. Nebudu lhát, bolelo to opravdu dost avšak pokud nejste takový ,,cíťa” jako já, tak by to každý měl v pohodě vydržet. U mě bolest přetrvávala i 8. den po operaci, kdy jsem měla kontrolu a bylo mi řečeno, že není jediný důvod, aby to tolik bolelo - vše se totiž krásně hojilo. Nějak jsem tedy ty dva týdny přetrpěla na všech možných prášcích proti bolesti a po 14 dnech mi konečně byl sundán obvaz z hlavy. Vydrhla a umyla jsem si několikrát vlasy a od této doby, se na sebe v zrcadle neustále koukám a usmívám! Uši jsou symetricky přišity k hlavě (skoro až nejdou vidět)dnes je to přibližně 5 týdnů po operaci a uši jsou ještě trochu citlivé avšak každým týdnem o něco méně. Už se nebojím nosit culíky a připadám si konečně jako žena a ne dítě. Na závěr bych chtěla ještě moc poděkovat celé klinice za péči a doktorovi za skvěle odvedenou práci. I přes následnou bolest to považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí a tomu, kdo si čte tento komentář a uvažuje nad stejným zákrokem, vzkazuju, že to bude stát za to!