Otoplastika

Ušní boltce jsou z hlediska tvaru a stavby velmi složitým orgánem. Pro celkový výraz obličeje jsou stejně důležité jako oči, nos či ústa. Jejich tvar je variabilní, ale u všech lidí můžeme vysledovat pravidelné struktury. Tyto struktury se v otoplastice snažíme vymodelovat do co nejpřirozenějších tvarů. Zároveň upravujeme výšku, šířku a sklon ucha. Nejčastěji řešíme odchylky od normálního postavení ušních boltců. Tvarové odchylky nebo deformace mohou být jak vrozené, tak získané (následek zranění, předchozí operace atd.). Nejčastěji se provádí přitažení odstálých boltců s případnou modelací jejich reliéfu nebo zmenšení jejich velikosti. Vzácnější odchylky, kterými se také zabýváme, jsou například boltec s vyhlazeným reliéfem, někdy i kornoutovitě stočený.

Přišití uší a případná modelace se nejčastěji provádí u dětí ve věku 5 až 10 let. Uši jsou plně vyvinuty již u čtyřletých dětí. Je doporučeno provést operaci v časném věku, tím jsou děti ušetřeny škádlení a posmívání ze strany druhých dětí. Operace se však pochopitelně dá provést i v dospělosti. Nervové zakončení v ušním boltci se vyvíjí, a tím se vysvětluje horší snášení bolesti v dospělém věku.

Chirurgicky může být řešena i neúměrná velikost ušního boltce a to buď jako celku nebo jeho jednotlivých částí (např. výrazně velký ušní lalůček) natažené boltce nebo boltce s výraznými záhyby a vráskami. Lékaři též mohou vymodelovat nové boltce u lidí, kteří se narodili bez nich nebo kteří o ně přišli následkem zranění. V těchto případech se využívá buď vlastní chrupavky (např. žeberní) nebo umělých, speciálně tvarovaných implantátů. Náhrada ušního boltce je velmi složitá operace, která se provádí postupně. Po otoplastice zůstávají, jako u jiných operací, trvalé jizvy, nicméně váš chirurg udělá vše pro to, aby je co nejlépe ukryl. Např. po přitažení ušních boltců je jizvička skryta za ušním boltcem.

Zjednodušeně lze říct, velikost boltce je souměrná s délkou nosu (cca 6-6,5 cm). Horní okraj boltce leží na spojnici s kořenem nosu a dolní pól je v jedné linii s bází nosu. Ve tvaru a velikosti ušních boltců jsou patrné pohlavní rozdíly. Například ženy mají mnohem více vyhloubený lasturovitý tvar ucha, to způsobuje, že ucho je menší. U mužů je ucho více ploché a tím i roztažené do šířky. Rozdíly jsou patrné i v tvaru lalůčků. Osa ucha (od nejvyššího místa po ušní lalůček) má mít sklon jako hřeben nosu, ale v populaci je častá vertikalizace této osy. Šířka boltce by neměla překračovat polovinu délky ucha. Chirurgům k posouzení parametrů ucha slouží takzvaný ušní index = 100 x šířka/výška.

Pacient nesmí před operací užívat léky obsahující k. acetylsalycilovou (např. Acylcoffin, Acylpyrin, Alnagon, Aspro, Defebrin, Harburettas, Mironal).

Běžná operace (např. přitažení boltců) trvá v průměru asi jednu hodinu. U složitějších zákroků (např. řešení deformit) však může trvat i výrazně déle. U nejčastěji prováděného zákroku, tedy přitažení ušních boltců, je řez veden v záhybu za ušním boltcem. Výsledná jizva je velice nenápadná a je skryta běžnému pohledu. V záušním prostoru je nejprve odstraněn kožní nadbytek a poté provedena preparace a uvolnění chrupavky ušního boltce. Kožní nadbytek si chirurg vyznačí podle kožní řasy, která mu vnikne přimáčknutím boltce. Je-li chybné postavení ušních boltců spojeno i s tvarovými odchylkami reliéfu boltce, provádí se též modelace chrupavky.

Technika řezu chrupavkou: Kožní řez je prakticky totožný jako u všech otoplastik. Odstraní se kožní přebytek, který si před operací vyznačíme. Další postup se však liší. Chirurg vytne část chrupavky ze zadní strany ucha. Kůže v přední ploše není vůbec narušena. Nevýhodou je ztráta hladké struktury boltce. Snaha je, aby řezy v chrupavce byly co nejrovnější. Při šití můžeme ještě ucho drobně tvarovat. Směr stehů pomáhá ucho protáhnout nebo zkrátit do délky

Technika šetřící chrupavku: Řez do chrupavky není nutný nebo je jen povrchový. Používají se výbrusy chrupavky, které zjemní chrupavčitou strukturu, a ta je daleko tvárnější. Pomocí stehů chrupavku potom tvarujeme. Stehy používáme v zásadě na 3 místech. Jeden steh fixuje ucho v horní třetině, potom použijeme 3 stehy ve tvar U ve středu ucha a jeden steh v dolní třetině. Tím bychom měli z jemné chrupavky vytvořit přirozený záhyb (antihelix).

Existují také alternativy kožních řezů v záušním prostoru, které nejsou vedeny v záušní rýze, ale nad ní a potom dále rovnoběžné po stranách. Vytvářejí kožní kryt, ze kterého je část kůže na závěr operace podle potřeby resekována. Právě možnost odstranění kůže až po úpravě chrupavky patří mezi výhody tohoto přístupu. Další z nich je lépe přehledné operační pole pro chirurga.

Při první návštěvě váš chirurg zhodnotí stav vašeho dítěte nebo váš, pokud operaci podstupujete vy sám, a doporučí nejvhodnější postup. Také dostanete speciální instrukce, jak se připravit na operaci. Nejvhodnější termín pro operaci je jaro před začátkem školní docházky. I pro dospělé je lepší období jaro nebo podzim, ale operaci lez provést kdykoli. Otevřeně s lékařem prodiskutujte své cíle a očekávání. Chirurg vám vysvětlí průběh operace, anestézii, kterou použije, rizika a náklady spojené s operací. Neváhejte položit lékaři jakoukoli otázku, obzvláště ty, které se týkají vašich očekávání a výsledků. Většina chirurgů doporučuje, abyste si všímali, jak děti cítí handicap nevhodného postavení ušních boltců. Netrvejte na operaci, dokud vaše dítě samo nebude změnu chtít. Děti, které si svůj handicap uvědomují, zpravidla lépe spolupracují a mají radost z výsledku.

Bolestivost operovaného místa, je lépe snášena dětmi, proto se také preferuje operace v dětském věku. V dospělosti je ucho lépe nervově zásobeno, a proto také více bolí. Bolest ustupuje po lécích proti bolesti. Komplikace krvácení je u modelační operace o něco málo větší než u operací redukující odstátí ucha a také je větší u reoperací. Pooperační infekce je méně častá než u ostatních operací. Je většinou lokálního charakteru v okolí stehu, pokud je infekce přítomna v chrupavce je nutné jí léčit celkovým podáním antibiotik. Mezi závažnější komplikace patří odumírání kůže nad chrupavkou (je častější u kuřáků, u kterých dochází k zúžení cév). Operatéři se setkávají s hypertrofickými (zmnožení vaziva) nebo koloidními jizvami v zadní části ucha. Tato komplikace se projevuje bulózními útvary za ušima. V dnešní době, kdy se používají nedráždivé materiály, se s těmito komplikacemi setkáváme méně často. Stav se řeší lokálním podáváním kortikoidů, následuje vyříznutí a transplantace kůže za ucho. Ani u této terapie nelze zaručit 100% výsledek, protože zmnožení vaziva v jizvách se nám i tady může opakovat. Někdy se také setkáváme s pooperačními deformitami, ty jsou potom indikovány k reoperacím.