Primář je pro mne umělec

Prsa jsem měla vždycky velká C-D. Vyrazila mi překotně na relativně útlém hrudníku už v jedenácti letech. Pro pubertačku trauma, takže jsem je maskovala hrbením se, tlustými svetry a nevhodně padnoucími podprsenkami, což v minulém režimu nebyl problém. Dobře padnoucí podprsenky totiž neexistovaly. Tato \"péče\" a dvě těhotenství dokonaly své. Prsa jsem si nechala upravit již po druhé a pokaždé u pana primáře Záruby. Poprvé to byla pouhá modelace povislých prsů v jednačtyřiceti letech v roce 2001. Efekt byl už tenkrát po prvním zákroku perfektní a přetrval léta, leč...Jak šel čas, zůstala jsem sice štíhlá, ale kila jsem přibývala po padesátce v přechodu jenom v prsou. V zimním období to bylo vždy na podprsenku 75 G.To už ani sebelépe provedená modelace před lety nedodázala zabránit gravitaci a tak obrovská prsa na poměrně útlém hrudníku vypadala ordinérně, překážela, vadila při nošení konfekční velikosti 36-38. Co je Vám to platné, že máte útlý hrudník, žádné faldíčky vzadu na zádech, útlé paže a ramena když kvůli obřím prsům musíte na tyto velikosti zapomenout a nosit vel.40-42, což Vám sice úplně všude plandá ,hlavně, že se tam vejdou prsa. To nejhorší však spočívá v úporných bolestech ramen a krční páteře. Já jsem tomu říkala \"syndrom zaříznutých ramínek\". Druhou operaci jsem podstoupila v 54ti letech před deseti dny. Zimní fotku prsou jsem nikdy nepořídila. K operaci jsem se rozhodovala už od jara. Nechala jsem předtím prsa pořádně zhubnout, což v létě není problém. Přikládám foto. Podotýkám, v zimě byla má prsa vždy až dvojnásobná!!! Foto mých nových prsou vel. A-B jako Afrodité přiložím až po jejich vyhojení, Ještě mám stehy a náplastě a myslím, že to není to, co by tady ženy hledající motivaci pro tak důležité rozhodnutí chtěly vidět. K Vaší otázce, jak vypadají prsa antické bohyně krásy odpovím asi takto. Určitě max. vel. A-B. Každý sochař je vysochá asi trochu jinak, ale rozhodně se nikdy nebude jednat o monstrózní povislé \"cecky\". V Ústavu estetické medicíny ve vestibulu stojí jedna taková socha Afrodité od českého sochaře. Na můj vkus má trochu tlustá lýtka, to zřejmě kvůli stabilitě celého uměleckého díla ,ale prsa má nádherná a já je mám nyní taky taková. Na mém hrudníku už jsou zase na tom správném místě a jsou výrazně menší! Sice jsou ještě trochu oteklá, ale přála jsem si prsa, která se budou tyčit vzhůru bez sebemešího převisu v podprsní rýze, aby se mi do budoucna zejména v zimním období přibírání dařilo vítězit nad gravitací. Uvidím, kolik let se mi takto podaří obelstít tento nemilosrdný zákon přírody. Kdyby existovala rada, jak zabránit mému tělu, aby si v zimním období i z pouhého pohledu na stroužek pomeranče neukládalo tukové zásoby jen v prsou, byla bych za ní nesmírně vděčná. Jana

Dobrý den paní Jano, po přečtení vašeho příspěvku jsem se opět přesvědčila jak je vše relativní. Každý se na velikost a tvar svých prsů díváme ze svého úhlu pohledu, ostatně jak jinak. Každopádně je třeba objektivně konstatovat že zmenšení které jste podstoupila je všechno jenom ne razantní, opravdu velká prsa vypadají jinak. Velikost vašich prsů před zmenšení je asi tak přibližně moje po zmenšení, pravda moje jsou nyní trochu výš. Taková operace je potom pro chirurga daleko náročnější a i hojení je daleko delší. Mě lékař odebíral z každého prsu cca1,5 kg tkáně a to je dost velký rozdíl.<br />
Přesto všem ženám které jsou na tom podobně jako já mohu operaci upřímně doporučit, stojí to za to a to i ve vyšším věku. <br />

Dobrý den paní Alčo, moc děkuji za Vaší reakci na můj příspěvek. Ano máte pravdu jak relativní je pojem vnímání velikosti prsů, Každá žena to vnímá jinak. Podotýkám, že ta moje prsa na fotografii jsou pořádně vyhublá, tzv. letní. V zimním období dokázala být i dvojnásobná, alespoň vizuelně i vahově-pocitově. Nevím, kolik tkáně mi odebral chirurg z každého prsa, ale i když to bylo kolem 300-400gramů z každého prsu, pro mne je to už nyní obrovské vysvobození. Prsa mi nevisí, nic mi netáhne kůži na mém útlém hrudníku dolů, takže mi nečiní potíže stát, sedět a chodit s vypnutým hrudníkem. Okamžitě prakticky už druhý den po operaci jsem si všimla, že se mi výrazně zlepšila kvalita dýchání, když už mi na hrudníku nevisí žádné závaží. Jako když Vám spadne kámen ze srce a Vy se konečně můžete do plné kapacity plic po dlouhé době zase pořádně nadechnout. Ani se nezmiňuji o tom, že tytam jsou také bolesti ramen, klíčních kostí, krční pátěře a mezi lopatkami. Skutečně si nedokáži představit, jak moc se ulevilo Vám při odběru tak velkého množství tkáně. Doporučení všem ženám s Vámi sdílím a dodávám, aby se nenechaly odradit ani od případné nelibé reakce manželů. Muži to závaží na hrudíku nosit nemusí a nemají s tím spojené zdravotní problémy, takže do doho nemají co mluvit. A jestli svou ženu skutečně milují, tak by jí měli dopřát, aby se jí odložením závaží ulevilo a byla zdravější,šťastnější a spokojenější. Přečetla jsem spoustu článků a komentářů žen, jak reagovali muži na zmenšení poprsí svých žen. Odpověď je bohužel taková, že často reagovali jako bezcitní nezralí sobci. Jako chalpečkové, kterým byla odebrána oblíbená hračka. Podle mne je v pozadí té reakce mužů strach, že se žena po tomto zákroku nejen zdravotně cítí mimořádně lépe, stoupne jí sebevědomí a rovněž lépe vypadá v jakémkoliv oblečení, takže hrozí, že její kredit stoupne natolik, že by mohla být ještě atraktivní pro jiné muže. Četla jsem dokonce tak odporné reakce některých mužů,kteří se své ženy po zmenšení prsů štítili dotknout atp. To určitě proto, aby nabyté sebevědomí své ženy zase vrátili pěkně na zem do původního stavu, jak tomu bylo před operací, protože mužům to tak lépe vyhovuje. Toto bude asi taky individuální problém, který musí každá žena při rozhodování před tak důležitým zákrokem brát v potaz. Já jsem měla štěstí, můj manžel mne v případě obou zákroků plně podpořil! My ženy, které víme, jaká to je úleva projít úpravou zmenšení poprsí ,můžeme jiným ženám tento zákrok jen doporučit, ale každá žena zvláštˇ musí ještě "ujít pořádný kus cesty" než si lehne na OP stůl kdekoliv.

Děkuji Vám za vyčerpávající odpověď a gratuluji k výsledku operace. Nejdůležitější je, že se Vám nyní Vaše prsa líbí a jste spokojená a netrápí Vás syndrom zaříznutých ramínek. Já jsem, pokud jde o prsa, opačný případ než Vy. Přiberu všude, hlavně na břichu, ale do prsou nic. <br />
Škoda, že nemáte fotku ze zimního období. Každopádně se těším na tu, na které již budete mít prsa jako Afrodité. Mějte se hezky, Alžběta

Stehy už nemám, ve středu budu 14dní po operaci, otoky a zatvrdnutí mírně ustupují, stále ještě mám ochranné náplastě a i pod nimi stále prosvítají drobné krevní podlitiny, všechno se krásně hojí. Nic nikde nebolí a tak se pomalu vracím do života běžných denních činností, jen si musím dávat pozor, abych v té euforii neudělala nějaký prudký pohyb rukami směrem nahoru, nebo jinými extrémní směry. S fotkou počkám ještě tak dva až tři týdny, aby bylo vidět to výrazné zmenšení. Alespoň já to tak vnímám. Také se mějte hezky Alžběto a za 2-3 týdny jsem tu zpět!<br />
Jana