Velka prsa - prekazka celkove v osobnim i pracovnim zivote

Dobrý den, naprosto chápu Vaše pocity. Odhodlávala jsem se dlouho ke zmenšení prsou, měla jsem cca 80 H. Skutečně mi to přinášelo nesnáze ve všech směrech, které uvádíte. Teď jsem nový člověk - od února. Určitě neváhejte. Je mi 61 let, trochu déle se mi hojily jizvy, ale to je bezvýznamná lapálie proti tomu, jak se mi po všech stránkách posunul život k lepšímu. Měla jsem jít na zmenšení mnohem dřív. Teď uvažuji ještě o odstranění po porodech povislé kůže na břiše, ale ta už mi nepřináší žádné zdravotní komplikace, takže uvidíme... Přeji hodně odvahy.

ahoj, Olasku, jakobych slyšela své minulé "já". Zmenšení prsou mi naprosto změnilo život. Podstoupila jsem ho už v 15 letech. Na ZŠ jsem měla velké komplexy a nejhorší pro mě byl tělocvik. Při běhu na mě zírali úplně všichni spolužáci i z jiných tříd, kteří měli paralelně hodinu s mou třídou. Vsázeli se a posmívali, že si prsy vybiju zuby. Nejednu přestávku jsem proplakala. Stravovací návyky jsem moc neřešila, nebyla jsem nijak tlustá ani jsem neměla nadváhu. Ale díky velkým prsou to vypadalo, že vážím min o 10kg víc. Na SŠ jsem šla již s hlavou vzhůru, rovnými zády a neskutečným sebevědomím. Těšila jsem se, až ukážu, že jsem "normální". Nikdo na mě nezíral, když se mnou někdo mluvil, díval se mi do očí, kluci obdivovali mou postavu a když jsme se převlékaly do tělocviku, holky se mi obdivovaly krásná pevná prsa. Takže jestli váháš - neváhej, není čeho se bát. Navíc pokud budeš sportovat a stravovací návyky dodržovat, tvar prsou ti dlouho zůstane a uvidíš, že se budeš cítit psychicky daleko lépe.