Na základě mé poptávky (poporodní poranění) jsem se objednala na konzultaci k MUDr. Tomáškovi. Konzultace proběhla příjemně, lidsky jsme si popovídali. Nicméně z mého pohledu pan doktor řešil (a vyšetřil) vnější drobnosti, zatímco mne trápil tvar pochvy uvnitř, takže jsem si zpětně uvědomila, že jsem odešla sice s dojmem, že patřím do skupiny těch šťastných rodiček, které nemají po porodu zohyzděny pohlavní orgány a že můj porodník vše zvládl na jedničku, protože jizva není téměř vidět, ale bez řešení mého problému. Vzhled jsem prakticky řešit vůbec nechtěla a v tomto smyslu jsem dala MUDr. Tomáškovi následně zpětnou vazbu. Ten promptně reagoval, uvedl, že tvar pochvy je relativní a subjektivní pojem, a uznal, že jiný lékař by mohl být schopen provést důkladnější vyšetření, a doporučil mi specialistu MUDr. Otčenáška na Vinohradech, a jsem přesvědčená, že v jeho ordinaci by mi pomohli, pokud by můj problém trval.. Čas nicméně plynul, a řešila jsem jiné záležitosti, a nakonec jsem za to ráda, protože po cca 1 a 1/4 roce od porodu mám subjektivní pocit, že se vše vrátilo téměř "do normálu" zcela přirozeně. Takže pokud by to mělo pomoci jiné ženě, má rada je vydržet tu dobu a najít pochopení u svého partnera. Na internetu jsem se dočetla, že gynekologové radí být i v případě poporodních poranění hlavně sexuálně aktivní, a že to je cesta nápravy. Já za sebe naopak musím říct, že nemá smysl se do něčeho nutit, protože se může stát, že aktivita, která Vám dříve přinášela uspokojení, Vás může frustrovat, pokud věc uspěcháte, a dokonce se Vám může znechutit i partner (naštěstí nejde o můj případ:) ) a navíc milování lze praktikovat i jinak než spojením pohlavních orgánů. Takže milé dámy, i když si dočasně budete připadat jako mrzák, vydržte a dejte si načas. V mém případě se vše výrazně zlepšilo po první poporodní menstruaci.