Syndrom kubitálního tunelu je poměrně častým onemocněním zejména lidí těžce fyzicky pracujících. Loketní nerv je nerv smíšený, obsahuje vlákna senzitivní, která přenášejí vjemy z ruky do mozku (dotek, tlak, teplo, chlad, bolest…) a vlákna motorická, která přenášejí impulzy z mozku ke svalům ruky. Kubitální kanál je prostor ohraničený kostěným výčnělkem loketní kosti na straně jedné a pevným vazivovým pouzdrem na straně druhé. Tímto tunelem probíhá loketní nerv a přechází z paže na předloktí. Tento tunel je pevný, při jeho zúžení nemá nerv kam uhnout a dojde k jeho stlačení. V počátcích dochází ke stlačení cév nervu a k omezení jeho prokrvení, později může dojít ke stlačení samotného nervu a jeho degeneraci.
Syndrom loketního (kubitálního) tunelu patří mezi úžinové syndromy a je to soubor příznaků, které vznikají útiskem loketního nervu (nervus ulnaris) v oblasti lokte v místě, kde probíhá za výčnělkem loketní kosti. Lidově je tohle místo známé jako tzv. „brňavka“. Úžinový syndrom (úžinová tlaková neuropatie) je onemocnění periferního nervu charakterizované bolestí a poruchou funkce nervu (ve smyslu ztráty hybnosti či citlivosti) jako následek dlouhodobého tlaku na nerv. Tlak způsobuje omezení prokrvení nervu a tím zhoršení jeho výživy a následně funkce. Pokud nedojde k uvolnění nervu, hrozí jeho nevratné poškození s následkem tzv. denervačního syndromu pod místem útlaku (úplná ztráta funkce nervu se ztrátou čití a funkce příslušných svalů). Syndrom loketního tunelu se projevuje poruchou čití poloviny prsteníčku a malíku z dlaňové a hřbetní strany, poruchou ohýbání IV a V prstu a poruchou jemné motoriky ruky z důvodu poruchy funkce malých ručních svalů.
I u zdravých jedinců se může vyskytnout brnění
Nerv probíhá těsně v podkoží na zadní straně lokte přes jakousi kladku, tvořenou výběžkem loketní kosti. Při nataženém lokti je nerv uvolněný, relaxovaný, při ohnutí ale dochází k jeho protažení a napnutí. Potíže, podobné syndromu kubitálního tunelu mohou mít proto i zdraví jedinci při dlouhodobém maximálním ohnutí ruky v lokti, například v noci ve spánku. Ráno se probudí s brněním až necitlivostí malíku a prsteníku, potíže velice rychle ustupují po natažení lokte.
Navštivte odborníka
Při diagnostikování úžinového syndromu je nutné si uvědomit, že nervové poruchy mohou mít různou příčinu a je proto důležité pečlivé vyšetření neurologem doplněné pomocnými vyšetřeními dle potřeby, zejména elektromyografickým vyšetřením (EMG - vyšetření šíření nervových vzruchů nervem). Kromě nervově-degenerativních onemocnění je potřeba vyloučit útisk loketního nervu na jiných možných místech zejména v oblasti výstupu z páteře a v oblasti zápěstí (tzv. syndrom Guyonovho tunelu). Je samozřejmě možný útisk nervu i na více místech současně.
Pokud nepomůže konzervativní léčba, přistupuje se k operaci
Nejtypičtější subjektivní stesky pacienta se týkají ztráty citlivosti poloviny prsteníku a malíku, brnění prstů, často noční bolesti a pálení, které nutí ruku procvičit, „protřepat“ a dojde k úlevě. Další stesky se týkají ztráty jemné motoriky ruky, pacienti to popisují jako ztrátu šikovnosti a síly ruky. Taky může dojít k poruše ohýbání koncových článků prsteníku a malíku a oslabení síly ohýbání těchto prstů, může být oslabena i síla ohýbání zápěstí. Z objektivních klinických příznaků lze uvést ztrátu citlivosti, jemné poruchy prokrvení prstů a v závažnějších případech lze pozorovat atrofii části svalů ohýbačů prstů na předloktí a malých svalů ruky se ztrátou, nebo oslabením jejich funkce.
Při mírných nebo počínajících potížích lze syndrom kubitálního kanálu léčit konzervativně klidovým režimem s dlahováním nebo ortézou, opichy, proti-edematozní léčbou, polohováním ruky apod. Při neúspěšné konzervativní terapii, nebo při těžkém klinickém a EMG nálezu je nutné operační řešení.
Jak probíhá operace
Operace se většinou provádí v místním umrtvení a tzv. ischemizaci (zatažení paže speciální manžetou, která brání toku krve v končetině. Výsledkem je, že rána při operaci nekrvácí, je přehlednější, operace je bezpečnější a rychlejší). Cílem operace je uvolnit tlak okolních struktur na nerv. Možností operací kubitálního kanálu je několik. Nejjednodušší metodou je prosté uvolnění nervu v těsném kanálu tím, že se vazivová část kanálu protne a nerv se uvolní a ponechá na místě. Zůstává tedy ve své kladce a při ohýbání lokte může docházet stále k jeho napínání a dráždění. Další možností je uvolnění nervu s jeho přesunutím na přední stranu lokte před kostěnou kladku, kterou normálně probíhá. Po svém přesunutí může být nerv umístěn v podkoží, nebo je vsunutý mezi svaly předloktí. Výhodou metody by mělo být větší uvolnění nervu a vyloučení jeho napínání při ohnutí lokte. Je to však zákrok náročnější s větším rizikem komplikací. Výkon může být proveden otevřeně, nebo pomocí endoskopu. Názory na techniku operace se různí, v současnosti se ale spíše ustupuje od většího výkonu a jako první operace se volí prosté uvolnění nervu zejména v případě, kdy příznaky útisku nervu nejsou výrazné. Po výkonu je na ruku přiložena ortéza na několik dnů. Délka operace je cca 60 minut.
Noční obtíže (pálení, bolesti) mizí po operaci zpravidla ihned, nebo během několika dnů, návrat citu a šikovnosti se vrací postupně během 3 až 12 měsíců. Pokud ale silný útisk nervu trvá dlouhou dobu, nemusí dojít ke kompletní úpravě funkce nervu a nerv může být dokonce poškozen natolik, že nedojde k úpravě vůbec.
Možná rizika a komplikace
Operace kubitálního kanálu má svá rizika a komplikace stejně jako všechny chirurgické zákroky. Komplikace mohou nastat v průběhu vlastního chirurgického výkonu, anestézie nebo v pooperačním období. Nejčastější komplikace jsou všeobecného rázu jako krvácení během operace nebo po operaci, infekce rány, poruchy hojení a tvorby jizev. Mezi specifické komplikace výkonu patří poranění nervu nebo jeho části při nešetrné preparaci, nebo při jeho atypickém průběhu a recidiva útisku nervu.
Rána se hojí do dvou týdnů
Délka léčení záleží na tom, jak moc byl nerv poškozen útiskem, zda bude hojení probíhat bez komplikací a na charakteru práce pacienta. Při nekomplikovaném pooperačním průběhu je rána zhojena za 10-14 dní, plnou zátěž snese cca za tři týdny. Kompletní obnova funkce nervu může trvat několik dnů ale i několik měsíců. Zbytkový otok ruky, pobolívání a zhoršení otoku ruky při zátěži přetrvává individuálně různě dlouhou dobu, namáhání ruky těžkou manuální prací je možné až po několika měsících.