Liposukce

Anglické názvy body-contouring (konturování těla), nebo body-scupturing (sochání těla) nejlépe vystihují podstatu operace. Liposukce tedy upravuje a zlepšuje kontury a tvar těla. Tuk je rozrušen a odstraněn pomocí kanyly, která je hadicí napojena na sběrný kontejner a tento je připojen na liposukční přístroj, jenž vytváří podtlak.

Kanyly jsou nejčastěji kovové, mohou mít různý průměr a délku, mohou být rovné nebo zahnuté, mohou mít tupou nebo ostrou špičku, mají různé množství otvorů různého tvaru a tyto otvory mohou mít tupé, nebo ostré okraje. Odsávací kanyla je do těla vpravována krátkými řezy většinou ne delšími než jeden centimetr, které obvykle chirurg umisťuje do přirozených záhybů kůže, aby po zhojení byly co nejméně viditelné. Liposukce se nejčastěji používá k úpravě kontury - modelaci břicha, boků, hýždí, zevních a vnitřních stehen (např. tumescentní liposukce stehen představuje efektivní způsob pro získání pevných a štíhlých stehen), kolenou, vnitřních paží a podbradku. V jiných oblastech jako na krku, lýtkách, zádech nebo často v oblasti podbradku se liposukce využívá také.

Liposukce je vhodná tehdy, pokud máte ohraničené tukové polštáře v tzv. problémových partiích vašeho těla, které nelze odstranit cvičením ani dietou. Pomocí liposukce nelze řešit povšechnou obezitu nebo dokonce silnou nadváhu. U liposukce mužů není řešením tzv. „pivního břicha". Tuk v případě „pivního břicha" je uložený v dutině břišní. Liposukce pracuje pouze s podkožním tukem.

U suché liposukce (dry liposuction) je podkožní tuková tkáň odsávaná bez jakékoliv přípravy. Při této metodě je nutné použít vyšší podtlak, jehož následkem může být vyšší krevní ztráta nebo poškození tkáně či ve výsledku výraznější nerovnosti. Tato metoda je v současnosti považována za zastaralou a již se téměř nepoužívá.

U vlhké liposukce (wet liposuction) je tuková tkáň nejdříve napuštěna speciálním roztokem. Tento roztok obsahuje jako základní medium fyziologický roztok (izotonický roztok chloridu sodního) nebo Ringer-laktát. Pak může být jednosložkový nebo vícesložkový a u tzv. tumescentní liposukce slouží k umrtvení odsávané plochy. Jednotlivé složky roztoku jsou lokální anestetikum (umrtvující látka nejčastěji lidocain), adrenalin (lék způsobující stažení cév a omezující krvácení) a bikarbonát (NaHCO3) k vyrovnání kyselosti roztoku. Vlhká technika umožňuje snazší odstranění tuku, snižuje ztráty krve a v případě použití anestetika poskytuje znecitlivění v průběhu operace i po ní. Vstříknutý roztok také pomáhá redukovat množství podlitin po operaci. Podle množství použitého roztoku rozeznáváme několik typů vlhké liposukce.

• Wet liposuction – prostá vlhká technika. Objem vstřikované tekutiny je v tomto případě menší než předpokládané množství odsátého tuku. Obvykle se použije 200 až 300 ml roztoku na odsávanou oblast a tento roztok většinou neobsahuje místní anestetikum.
• Super wet liposuction – super vlhká technika. Objem vstřikové tekutiny je u této techniky zhruba stejný jako předpokládaný objem odsátého tuku. Tento způsob je podobný tumescentní technice, ale místní anestetikum v roztoku obvykle obsaženo není, anebo jen v malém množství.
• Tumescent liposuction – tumescentní technika. V případě tumescentní techniky je do podkožního tuku ošetřované plochy aplikováno velké množství roztoku. Roztok je napouštěn pomalu a postupně pomocí pumpy, kterou lékař ovládá nohou, a průtok roztoku tak může snadno kontrolovat. Tím je umožněno provádět zákrok bez nutnosti celkové anestezie. Liposukce prováděná v lokální anestezii trvá déle než liposukce v celkové anestezii. Je to proto, že napouštění tkáně je zdlouhavé a je taky třeba vyčkat na optimální působení anestetika. Množství anestetika, a tím i množství roztoku, je dáno hmotností pacienta. Objem roztoku je obvykle 2-3x větší než objem odsávaného tuku. Výsledkem je tuhý otok – tumescence, kůže je napjatá, chladnější a bledá. Po aplikaci tumescentního roztoku je možno přistoupit k vlastnímu odsávání tukové tkáně. Největší výhodou liposukce prováděné v tumescentní anestézii je možnost pohodlného polohování pacienta. Pacient je při vědomí a může se dle potřeby otočit, zvednout končetinu, případně se i postavit, co je někdy potřebné ke kontrole kontury po odsátí.

Ultrazvuková liposukce využívá k odsávání tuku speciální sondu, která produkuje ultrazvukovou energii. Tato energie působí na vazivová septa tukové tkáně. Vazivová septa jsou rozrušena, tukové buňky uvolněny a tuk je v podstatě zkapalněn. Zkapalněný tuk je následně odsáván. Ultrazvuková liposukce je velmi šetrná a tukové buňky poškozuje minimálně. Jejich další životaschopnost dosahuje 75 až 80 %, proto lze touto metodou odebrat tuk pro následné využití jako výplň do jiných partií těla – tzv. lipofiling nebo fatgrafting. 

Ultrazvuková vlna zefektivňuje odstranění tukové tkáně a taky výrazně ulehčuje fyzickou práci chirurga, což mu dovoluje lépe se soustředit na estetickou stránku výkonu. Zákrok je přesnější, jemnější s menším rizikem vzniku pooperačních nerovností. Oproti klasické liposukci se pacienti v menším rozsahu potýkají s bolestivostí, otoky a modřinami.

Tato technika používá k rozrušení tukové tkáně a zefektivnění liposukce dvousondovou rukojeť vysílající radiofrekvenční vlny. Rukojeť obsahuje externí a interní sondu. Interní/vnitřní sonda vysílá záření, které rozrušuje tukovou tkáň, externí/zevní sonda aplikuje jemnější záření, které má za úkol působit na kolagenní vlákna v kůži a jejich stažení s retrakcí kůže. Vzdálenost mezi vnitřní a zevní sondou je nastavitelná v rozsahu 5 až 50 milimetrů, čímž se dá nastavit hloubka aplikace radiofrekvenční vlny v tukové tkáni a současně zevní sonda přesně ukazuje místo, kde se nachází hrot sondy vnitřní. 

U malé liposukce není potřeba tuk odsávat, dojde k jeho vstřebání, u větší liposukce se rozrušená tuková tkáň odsává klasicky podtlakem jako u jiných metod liposukce.

Důležitý u všech technik liposukce je průměr užívaných liposukčních kanyl. Širší kanyly (cca 5 až 6 mm) odsávají větší množství tuku a šetří tak čas i námahu, jsou ale nepřesnější a mají vyšší riziko nerovností, protože za sebou po odsátí zanechávají větší prázdný prostor. V současnosti se při liposukci více užívají kanyly o menším průměru (3 až 4 mm), protože jsou považovány za šetrnější, liposukce je jemnější a je menší riziko nerovností. Velmi tenké kanyly (1 až 2 mm) se používají na jemné doladění u větších liposukcí nebo na liposukce jemných malých oblastí na krku. 

Kanyly jsou většinou kovové, mohou být ale i ze speciálních plastů. Rovněž se liší špičkou, která může být tupá nebo ostrá a může mít i různý tvar od hrotu po rovnou řeznou plošku nebo konvexní řezací plošku apod. Posledním rozdílem je množství, velikost a rozložení otvorů v kanyle a zda jsou tyto otvory se zahlazenými nebo ostrými okraji. Čím menší otvory, tím jemnější liposukce a naopak. Otvory mohou být jenom na jedné straně kanyly, čím se dá přesněji kontrolovat místo, odkud je tuk odsáván, pokud chceme některou oblast před odsáváním chránit (například rovinu těsně pod kůží), nebo po celém obvodě kanyly a odsávání je cirkulární. Tupé nebo ostré okraje jsou důležité pro agresivitu a efektivitu odsávaní, ostré okraje odsávají efektivněji, protože odsávanou tkáň lépe odstraňují, jsou ale méně šetrné s rizikem větších podlitin.

Liposukce může být provedena za použití lokální či celkové anestezie anebo tzv. tumescentní technikou.

• Lokální anestezie
  Liposukce velmi malého rozsahu může být provedena v místní anestezii, tj. ošetřovaná oblast kůže je naplněna malým množstvím roztoku místního anestetika.
• Tumescentní technika
  Při tumescentní metodě liposukce je použitý velký objem vysoce zředěného roztoku místního anestetika. Tumescentní roztok obsahuje adrenalin, lokální anestetikum a bikarbonát. Z napuštěné tkáně s kontrahovanými cévami (působením adrenalinu) se anestetikum vstřebává pomalu do krevního oběhu a nejsou tak překročeny povolené hladiny anestetika v krvi, přestože celkové množství anestetika je vysoké. Výhodou také je, že díky pomalému vstřebávání působí místní anestetikum v cílové oblasti dlouhodobě. Při této technice liposukce můžete pociťovat při postupném vstřikování tekutiny nepříjemné pocity, většinou jemné pálení a tlak.
• Celková anestezie
  Při celkové anestézii pacient spí v průběhu celého zákroku a veškerá bolest v době operace je eliminována. Pro zajištění pooperační analgézie (bezbolestnosti) je možné napuštění odsávané oblasti roztokem s anestetikem, nebo je nutné podávání léků proti bolesti (analgetika). Volba analgetika a jeho síla závisí na rozsahu liposukce a na vnímavosti pacienta na bolest. Je třeba upozornit, že celková anestezie je určitým zásahem do organizmu a má jistá rizika. U liposukce v celkové anestezii se v současné době používá vlhká nebo super vlhká technika a roztok většinou neobsahuje anestetikum, pouze adrenalin k omezení krvácení.

Při první konzultaci vám bude chirurgem detailně objasněn průběh liposukce, bude vám také vysvětleno, která z liposukčních technik je pro vás nejvhodnější. Společně určíte, kde leží vaše tukové zásoby, kde jsou problémová místa, a bude zhodnocen taky stav vaší kůže. Určitě se svým chirurgem otevřeně prodiskutujte vaše představy a zejména jejich reálnost, zda liposukcí lze dosáhnout efekt, který očekáváte. Lékař by měl popsat všechny alternativy, rizika a omezení, která každá z technik liposukce obnáší. Je třeba si uvědomit, že kromě rizika vlastní operace je potřeby myslet i na riziko anestézie a to zejména celkové anestézie, která je zátěží po organismus. Proto je třeba vzít v úvahu celkový stav organizmu a zejména přidružené nemoci jako:

• vysoký krevní tlak,
• srdeční a plicní onemocnění,
• diabetes mellitus (cukrovka),
• alergie na léky,
• sklon k žilní trombóze,
• krvácivé stavy (poruchy srážlivosti krve),
• onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (např. štítné žlázy).

Rovněž dostanete instrukce k přípravě na operaci, včetně pokynů ohledně jídla, pití, kouření a užívání nebo vyloučení určitých vitamínů či léků. Můžete být dotázáni na užívání léků zvyšujících krvácivost (Acylpirin, Aspirin, Alnagon, Mironal, Warfarin, Clopidogrel, Pradaxa atd.). Před vlastním výkonem nesmíte být minimálně tři týdny nemocní, vztahuje se to i na jemné nachlazení. Jakékoliv oslabení organizmu je vysokým rizikem komplikací v průběhu výkonu, nebo po něm. Je prokázáno, že kouření trojnásobně zvyšuje riziko všech komplikací. Tomuto zvýšenému riziku se ze vyhnout tím, že přestanete kouřit 4 až 6 týdnů před operací a nebudete kouřit alespoň dva týdny po operaci.

Abyste byl vhodným kandidátem liposukce, je třeba mít realistická očekávání ohledně toho, co vám může tato procedura přinést. Nejlepšími kandidáty pro liposukci jsou lidé s normální hmotností a pevnou elastickou kůží, kteří mají nadměrné, cvičením neodstranitelné tukové nadbytky v určitých partiích. Musíte být přiměřeně zdraví a psychicky stabilní. Váš věk nehraje zásadní roli, nicméně u osob se sníženou elasticitou kůže (kolem 40. roku věku) se nemusí samotnou liposukcí dosáhnout stejného výsledku jako u mladších klientů s pružnější kůží. Liposukce se pak v těchto případech často kombinuje s technikou, která zajišťuje větší retrakci kůže (laser, ultrazvuk), nebo s plastickou operací, při které je odstraněna přebytečná kůže.

Ne každá oblast je vhodná k liposukci. Existují i tzv. zakázané oblasti, u kterých se liposukce nedoporučuje provádět pro vysoké riziko nepříznivého výsledku. K těmto oblastem patří dolní polovina hýždí, kde hrozí pokles kůže. Některé oblasti nejsou vyloženě zakázány, ale jsou spíše nedoporučovány k liposukci pro poměrně nízkou účinnost a větší riziko nerovností, například oblast zad. Oblasti nevhodné pro liposukci jsou i ty, kde je před operací větší nadbytek chabé kůže, nebo dokonce převis kůže.

Liposukce je rizikovější pro jedince se zdravotními problémy, jako je diabetes (cukrovka), významným srdečním nebo plicním onemocněním, nedostatečností krevního oběhu (hlavně v případě celkové anestezie) nebo pro ty, kteří nedávno prodělali operaci v blízkosti místa, které bude upravováno.

Záhy po liposukci zejména v celkové anestezii byste měli začít s cvičením dolních končetin, případně vstát z lůžka a krátce se projít. Jde o preventivní opatření proti tromboembolickým komplikacím (ucpání cév krevní sraženinou). Cvičení nohou a chůze je velmi důležitá i v dalším pooperačním průběhu.

Rozsah otoků a hematomů je individuální, a největší vývoj lze pozorovat první dva týdny. Velmi pravděpodobně však budete cítit ztuhlost, mírnou bolest nebo pálení. Pro urychelní vstřebávání otoků a modřin je vhodné používat preparáty jako Protec-H, Wobenzym, Phlogenzym apod., nebo Aescin, Ascorutin atd. Stehy, pokud jsou ranky šité, bývají obvykle odstraňovány do týdne po liposukci. Hojení ploch po liposukci a jizev je však postupný proces, závisí taky na celkovém zdravotním stavu a na vaší fyzické kondici.

Neočekávejte, že bezprostředně po liposukci bude odsátá plocha ihned dobře vypadat. Nové liposukční techniky jsou šetrnější než původní, přesto budete určitou míru bolesti, tahání či svědění cítit několik týdnů. Definitivní výsledek lze hodnotit nejdříve až za 2 – 3 měsíce, spíše však až 6 měsíců po operaci. Na solidním pracovišti budete po celou dobu zváni na pravidelné kontroly s poslední kontrolou právě po cca půl roce k závěrečnému zhodnocení výsledku.

Pokud budete mít modřiny a otoky, nedoporučuje se opalování, které by mohlo zejména otoky zhoršit. Poté je vhodné chránit operované plochy před přímým slunečným zářením, v případě nutnosti stačí krém se silným ochranným faktorem (tzv. sun block – faktor nad 50).

Liposukce je jednou z nejbezpečnějších výkonů estetické chirurgie. I tady je avšak nutné, abyste dbali všech pokynů svého lékaře a dobře ho informovali o svém zdravotním stavu. Pokud je liposukce provedena precizně zkušeným operatérem, je riziko komplikací minimální a výsledek bývá uspokojivý. 

Komplikovanější může být liposukce více oblastí v jednom zákroku, případně kombinace liposukce s dalšími chirurgickými zásahy. Provádí se málo a pokud ano, tak většinou v celkové anestezii.