Korekce jizev

Při každém porušení celistvosti kůže, ať již je to operačním zákrokem nebo úrazem, vzniká jizva, která je důsledkem hojivých procesů, které opět obnoví celistvost kůže. Výsledná jizva je vždy odlišná svou povahou od okolní neporušené tkáně a její vzhled a velikost záleží na typu hojivých reakcí pacienta, na umístění a průběhu jizvy i okolnostech vzniku a průběhu hojení. Jizvy nelze odstranit, lze je jen korigovat tak, že funkčně a esteticky jsou méně či vůbec na obtíž.

Principem korekce jizev chirurgickou cestou je vyříznutí, tedy excise jizvy, eventuálně i okolí a provedení nové sutury čili sešití okrajů kůže a vytvoření ideálních podmínek hojení, čímž je zpravidla dosaženo lepšího výsledného efektu. Zákrok je možno kombinovat s uvolněním podkožní tkáně a tím také korigovat různé nepravidelnosti jako vtažené jizvy, následky po hnisání v jizvě či nadbytky tkání v okolí jizvy, aniž by bylo nutno použít cizorodé látky. Většinu korekcí jizev je možno provést v lokální anestesii, a tím pádem jako ambulantní zákrok. Časová náročnost závisí na velikosti korigované jizvy.

Nečastějším důvodem k zákroku je odstranění jizev, kde v průběhu hojení došlo ke komplikacím jako je hnisání, dehiscence jizvy na podkladě mechanického poškození jizvy, dráždění jizvy mechanické, chemické či jiné. Excise keloidních jizev není doporučována a dá se použít jen ve výjimečných případech.

Metoda korekce jizev má své limity, je tedy třeba si uvědomit, že (ne vždy je možné) není možné jizvy odstranit zcela a beze stop.

Doporučujeme konzultaci plastického chirurga s bohatými zkušenostmi na poli plastické a estetické chirurgie, který posoudí možnosti korekce jizev s ohledem na dosažitelný výsledek. Pokud bude rozhodnuto o vhodnosti zákroku, další postup je stejný jako před každým jiným zákrokem v lokální anestesii.

Všeobecně je důležité dodržovat veškerá doporučení zákrok provádějícího lékaře. Výsledek korekce jizvy závisí na vytvoření optimálních podmínek pro hojení rány, to znamená zejména: omezení napětí kůže v místě sutury např. za pomoci náplastových stehů a (nastolení) zavedením zvláštního pohybového režimu, omezujícího zvýšené napětí kůže. Je nutno si uvědomit, že jizva je dostatečně pevná teprve po 2-5 měsících (dle umístění jizvy) a předčasné zatížení může způsobit znovu rozestup jizvy. Hojení jizvy lze podpořit speciálními mastmi a krémy, jejichž účinek je však podpůrný, nikoliv rozhodující.

Pokud se jizva zhojí, což je po 3-6 měsících a někdy i déle, je výsledek trvalý. Je-li zhojená jizva bledá, má-li barvu podobnou okolní kůži a je tenká, pak dá se hovořit o zdařilém výsledku. Existují však velké individuální rozdíly v rychlosti hojení a trpělivost je základní předpoklad zdárného výsledku.

Autorem článku je MUDr. Zdeněk Herzan.

Publikováno: 7.11.2006